20210718-20210718-logo-selbstverwaltung-untergrund-andrea-dicenzo-newroz-in-qamislo-2016-02-jpg7a6c25-image-jpeg009333-image

Autonomní správa severní a východní Sýrie požaduje uznání ze strany OSN

Před devíti lety začala revoluce v Rojavě. Nyní Autonomní správa severní a východní Sýrie (AANES) požaduje oficiální uznání autonomní oblasti ze strany Organizace spojených národů (OSN) a vyjadřuje ochotu spolupracovat se všemi stranami na demokracii a spravedlnosti v Sýrii.

V prohlášení, které autonomní správa vydala v neděli 18. července 2021, se uvádí následující:

Sýrie v minulosti zažila mnoho bolesti kvůli centralistickému systému vlády v období strany Baas. V posledních deseti letech byla lidem upírána základní lidská práva, lidé byli vysidlováni ze svých domovů a země byla režimem proměněna v centrum krize a chaosu. Lidé v Sýrii žijí již deset let ve velmi těžkých podmínkách. Teror a okupace zesílily, Sýrie se stala centrem třetí světové války. Touha lidu po demokracii a změně zůstává nenaplněným snem. Režim nenabízí žádné řešení ani stabilitu. Sýrie je oblastí, kde se regionální i mezinárodní mocnosti snaží prosadit své zájmy.

Dne 19. července 2012 začala revoluce v Rojavě, která se postupem času rozšířila do všech oblastí na severovýchodě Sýrie. Tato revoluce prosazuje demokratické změny, bojuje za sebeurčení, obranu jednoty země, bratrství národů a budování demokratické společnosti. Aby bylo možné uskutečnit sny syrského lidu bez rozdílu a zahájit mírovou změnu, spoléhá tato revoluce na rozvoj decentralizovaného systému, který představila jako alternativu.

Od počátku syrské krize se rojavská revoluce považuje za sociální revoluci a vyhýbá se mocenským bojům. Bojuje za jednotnou a demokratickou Sýrii a odmítá všechny ostatní možnosti. Režim a síly, které si říkají opozice, bohužel sledují jiné cíle. Ani dnes neslouží Sýrii a jejímu lidu. Připravují plány, které povedou k dalšímu utrpení a zabrání řešení a stabilitě.

Základním principem revoluce z 19. července bylo bratrství národů a budování demokratického systému. Proto se revoluce odvolávala na potřeby všech národů v Sýrii – nejprve jako Demokratická autonomní správa a později jako Autonomní správa severní a východní Sýrie. Krátce po vypuknutí syrské krize si lid vytvořil vlastní systém a zahájil boj proti terorismu. Syrský lid nakonec porazil ISIS a ženy převzaly vedoucí úlohu ve společnosti.

Jako autonomní správa severovýchodní Sýrie věnujeme deváté výročí revoluce z 19. července celému obyvatelstvu. Budeme i nadále usilovat o svobodnou a demokratickou revoluci a cíle těch, kteří za ni položili život. Trváme na obraně výdobytků vybojovaných za velkých obětí lidu a budeme i nadále usilovat o osvobození okupovaných oblastí v okolí Afrínu, Serekáníje a Gire Spi a o umožnění návratu vysídlených osob.

Stejně jako jsme v minulých letech bojovali proti ISIS, bránili revoluci v Rojavě a zmařili všechny plány na její zničení, uspějeme i nyní. Vyzýváme národy severní a východní Sýrie, aby se sjednotily a bránily projekt bratrství. Zároveň vyzýváme všechny strany v Sýrii, aby se zasadily o spravedlnost, demokracii a osvobození okupovaných území.

Jako autonomní správa severní a východní Sýrie jsme připraveni spolupracovat se všemi syrskými stranami za spravedlnost a demokracii v Sýrii. Tímto prohlašujeme, že jsme i nadále odhodláni dodržovat rozhodnutí OSN č. 2254 o řešení syrské krize. Vyzýváme OSN, aby uznala region severní a východní Sýrie.


Zdroj: https://anfenglishmobile.com/rojava-syria/autonomous-administration-of-ne-syria-demands-recognition-by-the-un-53552

Turecká okupace v Sýrii masově porušuje lidská práva. A svět mlčí

Novináři z Rojava information center (RIC) nedávno zveřejnili rozsáhlou zprávu o porušování lidských práv v Tureckem okupované severní Sýrii, respektive části autonomního území obecně označovaného jako Rojava. To představuje v regionu unikátní, radikálně demokratický projekt snažící se vybudovat tolerantní a ekologickou alternativu k jinak všudypřítomným autoritářským režimům.

Turecko proti Rojavě a tamějším pokrokově laděným Kurdům v různých formách vystupuje dlouhodobě. Situaci ale vyhrotily ofenzivy posledních let, kdy turecký režim za mizivé reakce Západu napadl tytéž lidi, které dříve celý svět velebil za houževnatý boj proti fanatikům takzvaného Islámského státu (ISIS).

Invaze roku 2018 vyhnala ze severosyrského regionu Afrin 250 až 300 tisíc lidí. Větší část se usadila v okolí, další se rozptýlili po severovýchodní Sýrii, iráckém Kurdistánu, Turecku a Evropě. Vojenské operace vedly ke smrti asi 500 civilistů a zranění 700 dalších. Invazní síly útočily na zdravotní, vzdělávací a další infrastrukturu. Afrinská nemocnice byla třikrát ostřelována, stejně tak záchranky Kurdského červeného půlměsíce. Ničení vodohospodářských zařízení způsobilo akutní nedostatek vody. Jde o porušení hned několika ustanovení Ženevských konvencí.

Druhá část turecké invaze se na podzim 2019 zaměřila na vybudování „bezpečnostní zóny“ na severovýchodě Sýrie mezi rojavskými městy Tel Abyad a Sere Kaniye. Obě města byla během ofenzivy bombardována, před postupujícími okupanty uprchlo na 200 tisíc lidí. Ofenziva vedla ke smrti 679 a zranění 3392 civilistů. Zaznamenáno bylo 25 útoků na nemocniční zařízení, okupanti úmyslně pobili nejméně pět zdravotníků a zranili osm dalších. Zahynuli i čtyři novináři, z toho dva při útoku tureckého letectva na civilní konvoj.

Docházelo k vraždám, násilí a zastrašování. To podobně jako v Afrinu cílilo hlavně na ženy. Zvěrstva tehdy ztělesnilo zavraždění kurdské demokratické političky Hevrin Chalaf, jež si útočníci z TFSA natáčeli na mobil. Jsou zdokumentovány případy, kdy proturečtí žoldáci znesvěcovali těla padlých bojovnic z YPJ, rojavských ženských milic.

Turecké nálety v oblasti plošně ničily domy i vodárenskou, energetickou a těžební infrastrukturu. Vybombardování čerpacích zařízení v Alouku i jinde přerušilo podle OSN přístup k vodě 450 tisícům civilistů. Opět jde o porušení Ženevských konvencí. Jednání protureckých sil přineslo rozsáhlé násilí a destabilizaci. Souběžně s jejich útoky proti Rojavě se probudily spící buňky dříve potlačeného ISIS a začaly napadat místní obyvatele a bezpečnostní složky. Je zdokumentován případ, kdy se buňce ISIS pašovaly zbraně z Tureckem kontrolované „bezpečnostní zóny“.

Proturečtí okupanti jsou něco mezi gangstery a ISIS

Okupace Afrinu i severosyrského pásma mezi Tel Abyad a Sere Kaniye má charakter rozsáhlé etnické čistky. Jak konstatuje RIC: „Od turecké okupace Afrinu bylo skoro 100 tisíc tamějších převážně kurdských obyvatel vystěhováno skrze systematickou kampaň násilí, zatýkání a mučení.“ Nahradilo je na 400 tisíc arabských uprchlíků původem z Homsu a Damašku či syrských Turkménů.

I po konci válečných operací došlo v obou okupovaných oblastech k zabití nejméně 172 civilistů. Dalších až 8500 lidí okupační síly zatkly či unesly. Statisticky každé šesté až sedmé zatčení provází mučení. Minimálně 1100 lidí zmizelo, od zatčení o nich nikdo neslyšel. Po kontaktu s okupanty zmizelo i přes 150 žen. Nejméně 69 dalších proturečtí militanti znásilnili, ovšem předpokládá se, že číslo je násobně podhodnocené. 63 Syřanů s údajnými vazbami na rojavskou samosprávu či její obranné jednotky bylo v rozporu s mezinárodním právem odvezeno do Turecka.

Proturecké milice řídí obsazená území jako mafie. Zabraly pro sebe nejméně desetinu veškeré orné půdy v afrinském regionu, stejně jako statisíce ovocných stromů. Velitelé okupačních oddílů vydělávají prodejem vyhlášených afrinských oliv, vybírají výpalné a nutí místní, aby jim platili nájem.

Okupační síly jsou setrvale obviňovány z množství zvěrstev včetně vražd, únosů, mučení, vydírání, krádeží a perzekuce obyvatel na základě víry. Tureckem placené a cvičené milice (směs islamistů a žoldáků označovaných obecně TFSA, „Tureckem řízená Svobodná syrská armáda“) v Afrinu zavedly zákony připomínající ISIS. Náboženské minority byly nuceny ke konverzi na islám. Okupace vyhnala více než tři čtvrtiny z 25 tisíc afrínských Jezídů – příslušníků mimo Rojavu utlačované menšiny, jíž šel svého času po krku ISIS.

Okupace nejhůře cílí na ženy. Proturečtí islamisté je podle mnohých zpráv obtěžují, mnohdy znásilňují. Starší zpráva OSN uvádí „závažné zásahy do ženských práv“ včetně omezování svobody pohybu a zavádění striktních pravidel odívání. Dříve byl Afrin jedním z nejprogresivnějších kurdských regionů, nyní se odhaduje, že zde – často z donucení či strachu před okupanty – nosí hidžáb asi 90 % žen.

Vládne atmosféra organizované kriminality: dochází k ohromnému množství násilí a drancování. Okupanti šikanují nearabské civilisty. Jsou ničeny hřbitovy, stejně tak historické a náboženské památky.

Jen za první kvartál 2021 (leden – březen) RIC zmapovala:

  • 363 zpravidla zcela protiprávních zatčení, prakticky vždy Kurdů. V afrinském regionu (obci Bassouta) proběhla velká razie a pozatýkání padesáti osob. Lokální zdroje RIC sdělily, že záminka k zásahu byla smyšlená.
  • 46 ze 363 zatčených věznitelé mučili. Nejméně dva lidé utrpěli zranění s trvalými následky. Jeden mučený zemřel. Nejméně v jenom případě byla u trýznění zatčených přítomna turecká tajná služba.
  • 38 případů genderově podmíněného násilí, a to včetně třech vražd a mučení starší jezídské ženy
  • V Sere Kaniye se za pomoci TFSA usídlily rodiny spojené s ISIS, dříve zadržované rojavskými silami v táboře al-Hol
  • krádež či zničení nejméně 2877 soukromých ovocných stromů v regionu Afrin
  • poškození pozůstatků římského amfiteátru v severosyrském městě Kyrrhos

Ve válce používalo Turecko TFSA jako postradatelné oddíly prvního sledu. Nyní jim dopřává dílčí autonomii v tyranizování obyvatel okupovaných oblastí, ale nad situací má kontrolu. Je prakticky nemožné, aby turecké orgány o páchaných zvěrstvech nevěděly. A byl to ostatně turecký stát, kdo nynější řetězec násilí začal se zjevným úmyslem zničit nejen Rojavu, ale i tamější pestré etnicko-náboženské složení obyvatelstva.

Některé z nejhorších zločinů navíc připadají na vojenskou policii, již Turecko postavilo ze zvláště „důvěryhodných“ frakcí TFSA. Turečtí velitelé byli jednoznačně přítomni u případů mučení a dalších zločinů. V oblasti působí i rozvědčíci z turecké tajné služby MIT, provozují dokonce vlastní, velmi obávaná vězení. Turecko tedy za situaci okupovaných regionů nese přímou a nepopiratelnou odpovědnost.

Nejezděte na dovolenou do Turecka!

Veřejný zájem o tureckou agresi od roku 2019 ochabl. Sliby politiků, kteří se v době celoevropských protestů proti útoku na Rojavu kasali, jak Turecku porušení mezinárodního práva i lidskosti neprojde, dopadly jako obvykle: nijak. S Tureckem jsme kvůli jeho geopolitickému významu stále v NATO, přestože jde o autoritářský režim, co si nezadá s mnohem častěji zmiňovaným Ruskem.

To nejmenší, co každý z nás může udělat pro konec zmíněných zvěrstev, je zkrátka Turecko finančně nepodporovat. Weby cestovních kanceláří jsou opět plné nabídek zájezdů v tureckých letoviscích. Nejezděme na ně. Dovolenou si můžeme užít na bezpočtu krásných míst, není důvod kvůli ní přispívat na vojenskou mašinerii, jež do trýzněné Sýrie posílá islamisty a provádí etnické čistky.

Pro další informace z místa sledujte buď nás, Výbor na obranu revoluce v Rojavě (VORR), nebo v angličtině Rojava information center (na webu rojavainformationcenter.com či twitteru @RojavaIC). Na provoz RIC můžete přispět po dohodě přes e-mail contact@rojavaic.com. VORR činnost rojavských novinářek a novinářů nedávno podpořil částí výdělku z benefiční kuchyně.

Vychází Demokratický konfederalismus!

Výbor na obranu revoluce v Rojavě vydává první publikaci!

Text je shrnutím idejí Abdullaha Öcalana. Předního teoretika kurdské radikální levice, který se na Západě spojuje hlavně s bojem proti Turecku, byť aktuálnější jsou jeho teze demokratického konfederalismu: rovnostářské, demokratické, na státu nezávislé společnosti 🌱

Vůbec první české vydání brožury přináší vhled jak do této politické teze, tak Öcalanova chápání historie, ekologie či genderu. Materiál jsme doplnili předmluvou, životopisným okénkem i poznámkovým aparátem pro ty, kteří se s kurdskou revoluční politikou dosud neměli příležitost seznámit. S publikací se potkáte, když v neděli 20. 6. 2021 navštívíte pražský Anarchistický festival knihy, budoucí možnosti nákupu upřesníme.

Vydání by každopádně nebylo možné bez všech skvělých lidí, kteří nám přispěli na různých benefičních akcích. Moc vám děkujeme, jste skvělí 💚

100 důvodů, proč stíhat diktátora

Pětadvacátého listopadu, na nějž připadá Mezinárodní den boje proti násilí na ženách spustilo Kurdské ženské hnutí v Evropě (TJK-E) kampaň „100 důvodů“ (100 Reasons). Sto důvodů představuje sto kurdských žen zavražděných přímo či nepřímo tureckým režimem prezidenta Erdoğana a jeho strany AKP.

Na sociálních sítích kampaně je každý den zveřejňována fotografie a příběh jedné z obětí Tureckem organizované femicidy. Mezi nimi jsou známé političky jako třeba Hevrin Chalaf (generální tajemnice Strany budoucnosti Sýrie zavražděná Tureckem placenými džihádisty vloni na podzim) nebo Sakine Cansiz (zakládající členka PKK zavražděná v lednu 2013 spolu s dalšími dvěma soudružkami tureckou tajnou službou v Paříži), ale i širší veřejnosti neznámé ženy a dívky z různých částí Kurdistánu.

Kampaň chce přitáhnout pozornost evropské veřejnosti k přehlíženému tématu femicidy páchané tureckou policií, justicí a armádou. Cílem je shromáždit sto tisíc podpisů. Shromážděné petiční archy společně s popisy jednotlivých vražd spáchaných Erdoğanovým režimem mají být následně předány OSN a dalším mezinárodním institucím.

Na webu kampaně 100 Reasons:

  • se dozvíte více informací o kampani i femicidálních politikách režimu prezidenta Erdoğana,
  • si můžete stáhnout téměř 50ti stránkovou brožuru v pdf,
  • můžete podepsat petici,
  • si můžete stáhnout petiční archy v několika jazycích (v češtině žel zatím ne) a sbírat podpisy ve svém okolí.

Ke kampani se připojil také Výbor na obranu revoluce v Rojavě. Všechny zatím přeložené příběhy naleznete na našem Facebooku a pohromadě pak na našich stránkách zde.

Jin – jiyan – azadî!
Ženy – život – svoboda!

Dlouhý pochod za svobodu Abdullaha Öcalana 2021

Probouzení společnosti v Kurdistánu směřující k vytvoření spravedlivého světa dodalo novou naději lidem po celé Zemi. Základní kameny kurdského hnutí– radikální demokracie, osvobození žen a ekologická uvědomělost – se pomalu staly klíčovými hodnotami mnoha dalších hnutí. Myšlenka, která spatřila světlo světa v roce 2012 v Rojavě, myšlenka ženské revoluce a společenské samosprávy, se nyní stala možnou alternativou k zavedeným pořádkům po celém světě. Demokratický konfederalismus načrtnutý Abdullahem Öcalanem již nalezneme i jinde než v Rojavě a kurdských horách: studují a praktikují jej lidé po celém světě.

Tato demokratická alternativa ale neustále čelí útokům kapitalistické modernity. Ať už jde o pokračující válečnou agresi Turecka v jižním Kurdistánu, invazi do Rojavy nebo fašistickou politiku, kterou turecký režim Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) uplatňuje proti lidem v severním Kurdistánu. Jde o politiku izolace a útlaku, které svým mlčením vyjadřuje tichý souhlas Evropská unie i německá vláda.

A nikde nemá tato izolace konkrétnější podobu, než na tureckém vězeňském ostrově Imrali. Od 15. února 1999 je zde uvězněn zakladatel Kurdské strany pracujících (PKK), Abdullah Öcalan. Více než deset let byl jediným vězněm. I přes příšerné podmínky věznění se nikdy nevzdal naděje na mírové řešení konfliktů Středního východu. S tímto cílem se Öcalan snažil s tureckou vládou vyjednávat. Jak v letech 2005/06 stvrdilo podpisem přes 3,5 milionů lidí, většina kurdské populace považuje Öcalana za svého zástupce.

Abdullah Öcalan je nyní tureckým státem podroben režimu izolace, který nemá obdoby. Každá návštěva jeho právníků nebo rodinných příslušníků byla umožněna pouze dlouhými společenskými boji. Například v roce 2019 se tisícům lidí, uvnitř i vně věznic, podařilo izolaci prolomit několikaměsíční hladovkou. Podařilo se tak dosáhnout prvního kontaktu Öcalana s jeho právníky za mnoho let. Ale od 7. srpna 2019 byl tento kontakt tureckou vládou opět přerušen. Kancelář státního zástupce na týdenní žádosti o návštěvu už ani neodpovídá, a hatí tak jakoukoliv naději na vyjednání mírového řešení konfliktů v Kurdistánu a na Středním východě. Turecký stát se nesnaží dosáhnout pouze izolace Öcalana jakožto člověka, ale především tímto způsobem útočí na demokratické úspěchy vzešlé z jeho myšlenek.

Unie komunit Kurdistánu (KCK) proto na obranu zahájila kampaň se sloganem „Konec izolaci, fašismu a okupaci! – Čas na svobodu nadešel!“. Dlouhý pochod 2021 se bude konat s tímto heslem. Öcalan jeintelektuálním průkopníkem demokratického konfederalismu, který je protikladem k národním státům zmítajícím se v krizi. Z tohoto důvodu je o boji za mír a demokracii nutno uvažovat i v kontextu boje za ukončení izolace Abdullaha Öcalana. Akce současně podpoří mezinárodní demokratické úsilí:sociální revoluce v Rojavě, osvobození jezídů v Šingálu a Lidově demokratická strana (HDP) v Turecku jsou pouze některé příklady svobodných projektů, kterých se podařilo díky Öcalanovi dosáhnout. I přes vězeňské zdi a omezené možnosti inspiruje miliony lidí po celém světě. Jeho izolace na Imrali je nejradikálnější formou útlaku, kterou stát proti silám usilujícím o demokracii uplatňuje.

Zasaďme se o konec izolace, fašismu a okupace a bojujme za svobodu Abdullaha Öcalana! Čas na svobodu nadešel!

Všechny internacionalisty tímto zveme na dlouhý pochod, který se bude konat od 4. do 13. února 2021 pod heslem „Konec izolaci, fašismu a okupaci! – Čas na svobodu nadešel!“. Na jeho konci nás čeká velká a hlasitá demonstrace ve Štrasburku.

Krátké informace:

  • Shromáždění, brífink a začátek události 4. února ve Frankfurtu nad Mohanem
  • Dlouhý pochod mezi 5. a 13. únorem, z Hanau do Štrasburku
  • Akce ve Štrasburku 12. února
  • Velká demonstrace ve Štrasburku 13. února
  • Na pochod se hodí sportovní boty a teplé oblečení. Vezměte si také spacáky a karimatky.

Pro registraci napište nám (rojava-info [at] riseup.net) nebo přímo organizátorům na e-mail: longmarch2021 [at] protonmail.com

Těšíme se na vás na dlouhém pochodu. Hned, jak obdržíme vaši zprávu, vám zašleme více informací a přesné termíny.

S revolučními pozdravy,
přípravný výbor


Oficiální web události: http://longmarch.freeocalan.org

Jak můžete podpořit revoluci v Rojavě?

Mezi 1. a 8. listopadem 2020 jsme se připojili k mezinárodním akčním dnům pro Rojavu, ke kterým vyzvala platforma Rise Up 4 Rojava. Vzhledem k současné zdravotní situaci jsme se rozhodli každý den sdílet informace o jednom projektu, který lze podpořit na dálku.

Souhrn možností jak rojavskou revoluci podpořit i jinak než nyní nemožnými masovými akcemi v ulicích, naleznete v tomto příspěvku.

Continue reading

Rojavská univerzita žádá univerzity a akademiky z celého světa o podporu

Rojavská univerzita sídlící v téměř dvousettisícovém Kámišlí na severovýchodě Sýrie koncem července zveřejnila výzvu, v níž požádala univerzity a akademiky z celého světa o podporu. Cílem kampaně je zvýšení kvality výuky na univerzitě. Instituce uvítá jakoukoliv podporu (např. v podobě věnování knih do její knihovny, nabídky online kurzů pro její studenty a studentky nebo institucionálního partnerství). Rojavské informační centrum požádalo o rozhovor paní Gulistan Sido, která je odpovědná za vnější vztahy Rojavské univerzity, aby zjistilo více o univerzitě, jejích budoucích projektech a výzvách, jimž univerzita v současnosti čelí.

Continue reading

Osm let od začátku rojavské revoluce: braňme ženskou revoluci před tureckou agresí!

V neděli ráno jsme si v rámci mezinárodní kampaně #RiseUp4Rojava připomněli osmé výročí začátku radikálně demokratické revoluce v severosyrské oblasti známé jako Rojava. Ta je ojedinělou výspou etnické i náboženské tolerance, ekologie a práv žen v regionu zmítaném válkami i diktaturami. Jak dlouhodobě varujeme, rojavský demokratizační projekt ohrožuje agrese ze strany Turecka, členského státu NATO.

Continue reading

Voda pro Rojavu: crowd-fundingová kampaň

Organizace Co-operation in Mezopotamia zahájila nedávno crowd-fundingovou kampaň Water for Rojava (Voda pro Rojavu), jež má podpořit budování vodohospodářské infrastruktury v severovýchodní Sýrii. Zatím se podařilo vybrat téměř čtvrtinu z cílové částky 100 tisíc liber.

Přinášíme překlad titulního textu kampaně. Další informace najdete v tématickém videu, jež jsme opatřili českými titulky: https://www.facebook.com/rojava.info/videos/608451593347847/, případně přímo na stránce crowd-fundingového projektu: https://www.crowdfunder.co.uk/water-for-rojava.

Continue reading