RIC: Afrín, 5 let pod tureckou okupací

📅

Rojavské informační centrum (RIC) vydalo souhrný text vysvětlující situaci v rojavském regionu Afrín, který je již pět let pod tureckou okupací. Přinášíme překlad.

Oblast Afrín na severozápadě Sýrie byla jedním ze tří původních kurdských kantonů Rojavy. Rojava odkazuje na oblasti v Sýrii obývané převážně Kurdy, které tvoří západní část Kurdistánu. V roce 2012 se z Afrínu stáhla Syrská arabská armáda (SAA) a vojenskou kontrolu nad regionem převzaly kurdské jednotky YPG a YPJ, což umožnilo zahájit budování politických a občanských institucí na základě sociálních a demokratických hodnot. To bylo přerušeno 20. ledna 2018, kdy turecká armáda zahájila operaci „Olivová ratolest“ a v koordinaci se svou nově vytvořenou Syrskou národní armádou (SNA) vtrhla do kantonu Afrín.

U příležitosti pátého výročí turecké invaze se v tomto vysvětlujícím článku chceme zaměřit na čtyři aspekty současné situace v Afrínu: Zločiny SNA, správu a životní podmínky, vynucené demografické změny a novou roli HTS (Haját Tahrír aš-Šám, dominantní militantní skupina v Idlibu).

Vesnice Qastal Khodarya v podokrese Bulbul
Vesnice Qastal Khodarya v podokrese Bulbul

Zločiny SNA

Po invazi kterou Turecko nazvalo jako „Operace Štít Eufratu“ v letech 2016 – 2017 vznikla pod tureckou ochranou Syrská národní armáda. SNA sdružuje několik milicí, které bojovaly pod vlajkou syrské opozice a které mají většinou islamistický program. SNA je formálně podřízena „Syrské prozatímní vládě“ (SIG; jedna z opozičních struktur se sídlem ve městě Azáz na severozápadě Sýrie, která sama sebe považuje za jedinou legitimní vládu celé země, prakticky ovšem spravuje pouze několik oblastí, pozn. překl.), kterou tvoří standardní rada ministrů a která je zodpovědná za rozvoj vlastních politických a občanských institucí na územích, která kontroluje. SNA se ovšem stala zejména nástrojem turecké agendy v Sýrii.

Podle Afrínské organizace pro lidská práva a místních médií bylo od začátku turecké okupace zatčeno či uneseno 8 696 osob, přičemž osud více než třetiny z nich je stále neznámý. Více než 663 civilistů bylo zabito, z toho v 498 případech v důsledku bombardovacích operací tureckých sil a frakcí SNA, a 696 dalších bylo při bombardování zraněno, včetně 303 dětí a 213 žen. Kromě toho bylo ve věznicích SNA umučeno k smrti 90 osob.

SNA nepřetržitě páchá v oblasti Afrín trestnou činnost, zpravidla motivovanou finančním prospěchem, ať už jde jde o vydírání majitelů podniků, únosy a požadování výkupného, krádeže úrody a drancování archeologických nalezišť, nezákonnou konfiskaci půdy nebo domů, kácení olivovníků nebo výrobu a obchodování s drogami. Například během posledních pěti let SNA vyplenila a zničila 59 archeologických nalezišť a vykácela přibližně 350 000 olivovníků. Jiné trestné činy souvisejí s upevňováním a využíváním moci. Například sexuální násilí včetně znásilnění, únosy žen s následným nuceným sňatkem, mučení a více či méně svévolné zatýkání. V současné době se region proměnil v mozaiku lén, která se opírají o vykořisťování a zastrašování místního obyvatelstva.

Kromě toho zde od počátku okupace probíhají boje mezi frakcemi SNA. Tyto boje se vedou především o možnost vytěžit z okupovaných regionů co nejvíc peněz. Bojuje se o kontrolu nad obchodem, tedy o přístup do ulic či na pohraniční stanoviště, která umožňují podílet se na syrském vývozu a dovozu, přičemž z velké části jde o pašování drog. Kontrola nad trasami vedoucími přes venkov je též zdrojem příjmů, protože umožňuje vybírat „daně“ od ostatních, kteří chtějí trasy využívat.

ISIS v oblastech kontrolovaných SNA

Afrín, stejně jako ostatní okupované oblasti, se po porážce chalífátu v březnu 2019 stal útočištěm vůdců, současných i bývalých členů ISIS. Mnozí z nich jsou nyní členy, někteří dokonce důstojníky, milicí SNA. Organizace Syřané za pravdu a spravedlnost vydala v roce 2021 zprávu, podle níž je 27 bývalých členů ISIS nejen v řadách SNA, ale také ve vojenské policii (rovněž podporované Tureckem). RIC se podařilo potvrdit 80 bývalých příslušníků ISIS v řadách SNA. Mluvčí SDF Aram Hanna uvedl, že zajatí příslušníci ISIS přiznali, že „[využívali] obsazené oblasti k předávání výbušnin“. Hanna dodal: „Okupované oblasti se staly vhodným prostředím pro činnost žoldáků a teroristů, kteří zde můžou beztrestně působit.“ V okupovaných oblastech se usídlují také ženy ISIS propašované z tábora Al-Hol.

Správa a životní podmínky

Přestože je Turecko benevolentní ke způsobům, jakými SNA získává peníze, jak bylo popsáno výše, pevně pod kontrolu si ponechává poskytování základních služeb na všech úrovních, „včetně školství, zdravotnictví, telekomunikací, elektřiny a vody“. Před rokem 2018 bylo hlavním zdrojem příjmů obyvatel Afrínu zemědělství se zaměřením na pěstování oliv. Kvůli vypalování stromů ze strany SNA a vybírání poplatků za sklizeň utrpělo afrínské zemědělství velkou ránu. Přesto 70 % obyvatel regionu stále získává své příjmy právě v zemědělství. Nejdůležitějším způsobem obživy se staly drobné podniky a pomoc, úspory a převody peněz od rodinných příslušníků žijících na Západě.

Po okupaci byly Tureckem vytvořeny místní rady a orgány. Ty však nereprezentují strukturu obyvatelstva. Například v roce 2018 bylo v městské radě Afrínu ze 107 osob pouze 7 žen. Podle Afrinské organizace pro lidská práva jsou v těchto radách sice někteří Kurdové, na rozhodování ale nemají žádný vliv, protože rady jsou přímo podřízeny turecké provincii Hatay a dostávají od ní příkazy. Teoreticky se rady zodpovídají SIG, ta je ovšem rovněž pod tureckou kontrolou. V každém případě jsou loajální přímo Turecku. Obecněji řečeno, volby se konají pouze s tureckým souhlasem a pod tureckým dohledem, přičemž mnoho „zvolených“ osob žije v Turecku a hranice překračují pouze v úřední hodiny. Platy a rozpočty zajišťují přímo sousední turecké provincie.

5cea1ff8-0001-0004-0000-000001265437_w948_r1-778_fpx48-78_fpy49-98-2188077
Obsazení města Afrín ozbrojenci SNA, 18. března 2018.

A konečně pro soudní systém zajišťuje „bezpečnostní služby“ částečně Tureckem kontrolovaná vojenská policie a částečně SNA. Jedná se o tytéž milice, které jsou zodpovědné za drtivou většinu z nepřeberného množství různých trestných činů a porušování práva, ke kterému v oblasti Afrín od roku 2018 došlo. Místní správní orgány nad zločiny SNA pravidelně zavírají oči, jako je tomu v případě „výborů pro navrácení práv a stížností.“ Dosazené orgány občas dokonce vydírání a nezákonné konfiskace majetku ze strany SNA legitimizují prostřednictvím oficiálních úředních sdělení.

Násilné demografické změny

Před válkou žilo v Afrínu 80-90 % kurdského obyvatelstva. Ibrahim Sheikho, mluvčí organizace Afrin Human Rights RIC řekl, že od roku 2022 tvoří Kurdové v Afrínu už jen asi 25 % obyvatelstva. Dodal: „Turecko mělo v úmyslu změnit demografickou strukturu. Proto dalo frakcím jakousi svobodu, dokud po roce 2019 nezřídilo vojenskou a civilní policii. Ozbrojené frakce Národní armády vše vyrabovaly a rozkradly.“

Demografické inženýrství v Afrínu spočívá v usazování nekurdského obyvatelstva, vyhánění původního obyvatelstva a aktivním bránění návratu vysídlených. Bez ohledu na oficiální cíl Turecka v severovýchodní Sýrii, tj. vytvoření „bezpečnostního nárazníku“ a „humanitární zóny“ pro vnitřně vysídlené osoby ze Sýrie, je realita jiná.

Na základě tureckých prohlášení bylo v okupovaném kantonu Afrín od roku 2018 s podporou Muslimského bratrstva a tureckých, kuvajtských, katarských a palestinských náboženských a charitativních organizací vybudováno více než 22 osad. Vzhledem k tomu, že osadníci pocházejí z jiných částí Sýrie, výrazně změnili demografii regionu. „Podstatné je, že nově postavené domy a osady v okupovaných oblastech jsou zčásti odměnou převážně arabských a turkmenských bojovníků milicí“, zdůrazňuje zpráva nevládní organizace Syřané za spravedlnost a pravdu. Pouze 25 % osob, které mají z těchto osad prospěch, jsou údajně civilisté. Projekty jsou rámovány jako humanitární, ale ve skutečnosti jsou součástí tureckého cíle rozložit kurdskou většinu v regionu.

Ankaře loajální tisk píše o stabilitě a bezpečnosti v okupovaném Afrínu, ale turecká rozvědka v regionu ve spolupráci s místními obcemi vypracovává aktualizované seznamy navrátilců, které po příjezdu často uvězní na základě vykonstruovaných obvinění ze „spolupráce s předchozí autonomní správou“. Výše popsané zločiny se týkají všech etnik a náboženství, ale některé skupiny jsou terčem útoků více než jiné. Původní kurdské a jezídské obyvatelstvo je systematicky vytlačováno. Existuje zákaz kurdského jazyka. Domy lidí vysídlených během turecké invaze či krátce po ní jsou SNA prodávány rodinám utíkajícím z jiných oblastí. Ve chvíli, kdy se legitimní majitel vrátí, by musela rodina, která za dům zaplatila, opět odejít. A konečně, novináři mohou region navštívit pouze v doprovodu tureckých úředníků.

HTS v Afrínu – nejnovější změna moci

Haját Tahrír aš-Šám (HTS) je dominantní frakcí v Idlibu, západosyrském území, které stále zůstává mimo kontrolu syrské vlády. HTS, sunnitská islamistická skupina ovládaná bývalou Frontou al-Nusra, je provozována jako oficiální syrská pobočka al-Káidy. HTS je popisována jako vojenská síla, ale také jako salafisticko-džihádistický projekt, který si prostřednictvím své „vlády spásy“ a systému soudů šaría udržuje přísnou kontrolu nad občanskou společností.

0x0-4655332
Obsazení města Afrín ozbrojenci SNA, 18. března 2018.

Vznik HTS v lednu 2017 se časově shodoval se změnou strategie jejích zakladatelských skupin: byly zpřetrhány vazby na ISIS a al-Káidu (údajně došlo i k opuštění snah o globální boj za sunnitský chalífát) a zájmy se obrátily k lokálním cílům, tedy k vytvoření státního útvaru založeného na právu šaría v oblasti Idlíb. Tento požadavek se promítl i do začátku vnitřní čistky, která HTS umožnila stát se jedinou silou vládnoucí v regionu. Výsledkem je neprůhledný soubor vztahů s Tureckem, především ekonomických a vojenských. Navzdory snaze o „rebranding“ si politický systém na územích spravovaných HTS udržuje značně autoritářský charakter. Vnitřní jednota dosažená v posledních pěti letech nápadně kontrastuje se situací v sousedních Tureckem okupovaných regionech, kde mají převahu jiné skupiny.

Například v Afrínu se ukázalo, že frakce SNA jsou zcela neschopné a neochotné vytvořit jednotnou armádu nebo strukturu. Výsledná strukturální slabost způsobená neustálými boji a ekonomické bohatství regionu tak přitahovalo pozornost HTS. Na jaře 2022 HTS začala zvyšovat svůj vliv v regionu, např. prostřednictvím svých vazeb na různé frakce SNA, jako je divize Sultána Sulejmana Šáha a Ahrar aš-Šám. V červnu 2022 došlo k prvnímu vpádu HTS na území Afrínu. HTS se tehdy postavila na stranu proti mocenskému bloku vedenému al-Jabha al-Shamiya (skupina známá též jako „Levantská fronta“, pozn. překl.).

V říjnu 2022 se stejná dynamika opakovala s tím rozdílem, že tentokrát se HTS podařilo převzít kontrolu nad městem Afrín a vyhnat al-Jabha al-Shamiya a s ní spřízněné frakce z celého regionu. Příměří, které bylo s tureckou záštitou dohodnuto, mimo jiné předpokládalo úplný odchod všech frakcí SNA z civilních pozic a omezení jejich působení na místa s vojenským významem. K tomu však nedošlo. Vesnice a města se potýkaly pouze se změnou vládnoucích frakcí, přičemž realita každodenního porušování lidských práv zůstala nezměněna (jak popíše zpráva RIC o okupaci za 3. a 4. čtvrtletí 2022). HTS si navíc v regionu zachovala svou fyzickou přítomnost.

Jakou roli bude HTS hrát v budoucnosti regionu Afrín zatím není jasné. Stojí za zmínku, že vzhledem k tomu, že Turecko region de facto kontroluje, žádné operace HTS by se neuskutečnily bez jeho tichého souhlasu. Z dlouhodobého hlediska je proto třeba všechny akce HTS interpretovat v souladu se zájmy Turecka, s přihlédnutím k probíhajícímu sbližování Ankary a Damašku, či vlivu USA v Sýrii.

Jedno je však jisté –⁠ seznam milicí působících v oblasti Afrín je třeba rozšířit o jedno další chmurné jméno: Hay’at Tahrir al-Sham.

Zdroj: https://rojavainformationcenter.com/2023/01/explainer-afrin-5-years-under-turkish-occupation/

306778464_798539894900936_4135079883681308386_n

Česko se chystá vydat napospas Tureckého kurda Ergina Orhana!

📅

Ten je nyní držen již několik měsíců na Ruzyni a hrozí mu deportace do Turecka, kde ho čeká drastické mučení a mnohaleté vězení. Záminkou je obvinění, že je Ergin Orhan terorista, to však není podloženo žádnými důkazy. Tvrdí to jen Turecko, které takto označuje kohokoliv, kdo nesouhlasí s politikou prezidenta Erdogana. Soud s Erginem proběhne zítra, 14.9. od 8:00 u Okresního soudu v Blansku. Podpora na místě vítána, stejně jako medializace!

Ergin žije v České republice už třináct let a má pět dětí, provozuje několik restaurací s kebabem. Je také vytrvalým podporovatelem kurdských jednotek YPG/YPJ a SDF, které se podílely na porážce Islámského státu. Podporoval je finančně, pořádal sbírky zdravotnického materiálu a léků (tedy to samé, co dělalo Ministerstvo zahraničí ČR a Armáda ČR, ta navíc dodávala i vojenskou techniku). Fungoval jako mediátor a překladatel při snaze vytvořit v Praze oficiální zastoupení YPG/YPJ v roce 2016, vystupoval také na mnoha demonstracích na podporu Kurdů a Rojavy.

V roce 2008 Ergin požádal o udělení azylu, a to opakovaně. Kvůli průtahům na české straně požádal s rodinou pozdeji i o trvalý pobyt, který je možné udělit, pokud azylové řízené trvá déle než 4 roky. Ani ten po průtazích nezískal, protože byl on i jeho rodina včetně školou povinných dětí označeni na bezpečnostní riziko pro ČR. Tato informace zpravodajských služeb však vychází jen z tvrzení turecké MIT, které za teroristy označuje všechny oponenty režimu. Země EU jsou k takovýmto obviněním ze strany Turecka velmi skeptické, jak ostatně ukázala i v ČR kauza Saliha Muslima, který byl v Praze zatčen na žádost Turecka před několika lety. Žádost však byla smetena ze stolu, podobně jako několik případů v posledních měsících, které se odehrály ve Švédsku a Finsku. Erginova nynější vazba je obhajována tím, že by mohl uprchnout do Turecka, což je zjevný nesmysl, když právě tam mu hrozí největší nebezpečí.

Nenechme Ergina vyhostit, nejvíce mu pomůže široká medializace jeho kauzy a sdílení mezi lidi.

n12-9

DEN X: Blíží se turecká invaze

📅

Zhodnocení aktuálního vývoje ohledně blížící se turecké invaze od Riseup4Rojava.

Stručný přehled současných tureckých útoků na Kurdistán

Po útoku na Afrin (2018) a Serekaniye (2019) oznámil Erdogan novou vojenskou ofenzivu proti samosprávným územím severní a východní Sýrie (Rojava). Cílem je rozšířit 30 km hlubokou „bezpečnostní zónu“ jižně od turecké státní hranice. Tyto útočné plány byly nedávno upřesněny: Jako cíle byla uvedena samosprávná oblast Sehba severně od Aleppa, která přímo sousedí s Afrínem, s městem Tel Rifaat a multietnickým, většinově arabským velkoměstem Minbic východně od Kobane. Tel Rifaat je domovem desítek tisíc lidí vysídlených z Afrínu. Další turecký útok znamená pro region velkou humanitární katastrofu a těžké utrpení obyvatel. Znamená to definitivní etnickou čistku a upevnění turecké osidlovací politiky. Obě oblasti již byly v posledních týdnech masivně ostřelovány dělostřelectvem. V uplynulých týdnech bylo na oblast Sehby vypáleno přes 300 dělostřeleckých granátů. V Tel Rifaatu došlo letos k celkem 7 útokům drony, byla zasažena i gynekologická klinika a celkově již letos došlo k více než 30 útokům bojovými drony na samosprávné oblasti severní Sýrie.

Geostrategické hodnocení

Obě výše uvedené oblasti jsou pod výhradní kontrolou ruských sil, takže Rusko musí s těmito útoky souhlasit. Bez dohody s Ruskem nedojde k nové velké pozemní ofenzívě s podporou tureckého letectva.

Pro Turecko mají tyto oblasti strategický význam, aby mohlo propojit oblasti již obsazené v roce 2018 (Afrín) a 2019 (Serekaniye) a spojit je do souvislé kontrolované oblasti. Trumfem, který Erdogan drží v ruce při případné dohodě s Ruskem, je VETO proti vstupu Finska/Švédska do NATO (shrnutí bylo psáno na začátku června 2022, pozn.překl.). To by mohlo být quid pro quo za zelenou od Ruska pro tureckou ofenzívu. Neočekává se, že by se Rusko vzdalo všech území ve prospěch Turecka okamžitě, takže Erdogan nyní nehovoří o obecné 30km hluboké zóně, ale jmenuje dvě konkrétní oblasti. Pokud by se Rusko vzdalo i Kobane, které je rovněž pod jeho vlivem, mělo by v ruce jen malou vyjednávací sílu, aby později zaselo nesouhlas v rámci NATO. Otázkou však není zda, ale kdy začne obnovená velká ofenzíva turecké armády. V dlouhodobém horizontu chce Erdogan obsadit celé pohraniční pásmo s Tureckem na severu Sýrie. Uvidíme, jak se zachovají USA jako další mocnost v Rojavě (východní oblasti). Velvyslanec USA v Turecku a ministr zahraničí USA Blinken dali mimořádně jasně najevo, že odmítají obnovenou tureckou ofenzívu v severní Sýrii. To svědčí o tom, že se obávají dohody mezi Tureckem a Ruskem a obávají se výhod pro Rusko. Možná se postaví do pozice, že nabídnou Erdoganovi části oblastí, které kontrolují východně od Til Temiru, a kde se nachází jejich jednotky, aby zabránili dohodě Ruska s Tureckem. Turecko stále více a sebevědoměji zastupuje své vlastní zájmy jako významná mocnost na Blízkém východě. Díky vojenským úspěchům v Libyi, Sýrii, Iráku a v pohoří Karabach se Erdogan stal samostatným faktorem v regionu i mimo něj. Turecko se stalo bezpilotní mocností. Dron TB2 turecké výroby se zásadním způsobem podílel na obtížném průběhu války na Ukrajině z pohledu Ruska. A Erdogan to potřebuje obnovení války pro vnitropolitické účely:

Inflace zůstává vysoká, lira slabá, ekonomika v hluboké krizi. V Turecku se blíží volby. Obnovenou ofenzivou na severu Sýrie a doprovodnou nacionalistickou mobilizací se Erdogan snaží sjednotit Turecko a shromáždit za sebou lid. Válka pro hlasy voličů, zajištění vlády prostřednictvím brutálních represí a okupace cizích území. Od dubna 2022 turecká armáda útočí letadly, bezpilotními letouny, vrtulníky, houfnicemi a bombardováním na kurdské partyzánské oblasti, takzvané obranné oblasti Medya, v severním Iráku/jižním Kurdistánu. To vše v rozporu s mezinárodním právem. Navzdory masivnímu nasazení sil a použití zakázaných chemických zbraní turecká armáda postupuje proti partyzánům, kteří mají dobře připravené horské pozice, pomalu a na straně turecké armády dochází ke ztrátám. Erdogan proto naléhavě potřebuje úspěch ve válce proti největšímu demokratickému ohrožení své vlády: kurdskému osvobozeneckému, ženskému a demokratickému hnutí.

Rozpory mezi imperiálními velmocemi Ruskem a USA (NATO) jsou pro Rojavu také příležitostí, jak získat diplomatický prostor. Rojavská samospráva se nyní obrátila na světovou veřejnost s vlastními návrhy, které se zatím setkaly s malým mediálním ohlasem. Samospráva navrhla bezpečnostní kompromis a vyslání mírových sil do severní Sýrie.

Vojenské hodnocení

Turecké přípravy na válku jsou pravděpodobně z větší části dokončeny. Půjde o první tureckou ofenzívu, která nebude mít původ na tureckém území. Sehba ani Minbic přímo nehraničí s tureckým územím. V Sehbě se SDF na válku připravuje již několik let; měly by být dobře připraveny. Oblast je velmi kopcovitá. Minbic je velké město s mnoha vysokými budovami a SDF jsou v Minbicu zocelené v boji dům od domu díky bitvě proti IS v roce 2016. Turecko na tak velké město v Rojavě ještě nikdy nezaútočilo. SDF budou jistě připraveny obětavě bránit Rojavu proti dalšímu rozsáhlému útoku.
DEN X: Turecká invaze pravděpodobně začne v dohledné době.Během nedávné doby se turecký ministr zahraničí & ministr obrany setkali se svými ruskými protějšky. Kromě jiných témat byly projednávány turecké plány na invazi na další území autonomní správy severní a východní Sýrie. Ruský ministr zahraničí Lavrov prohlásil, že Rusko si je „dobře vědomo obav našich přátel (Turecka) z hrozeb, které na jejich hranicích představují vnější síly, včetně přiživování separatistických nálad na jednotek ilegálně kontrolovanými USA“, což naznačuje, že Rusko může dát zelenou plánům Turecka podniknout další kroky k obsazení 30 kilometrů hluboké zóny v Rojavě. Turecko nedávno oznámilo, že dokončilo přípravy na invazi do oblastí držených SDF Shehba a Tel Rifaat, jakož i do města Minbic. Jsou to oblasti s významnou přítomností ruské armády.

Turečtí představitelé dále uvedli, že Turecko zřídilo vojenské rady odpovědné za nadcházející invazi, které se skládají z vysoce postavených členů jejich islamistických žoldnéřů obeznámených s danými regiony. V příštích dnech se pravděpodobně uskuteční další jednání mezi tureckými a ruskými představiteli. Dostupné informace naznačují, že turecký útok může být zahájen kdykoli.

My, jako kampaň RiseUp4Rojava, odsuzujeme agresi tureckého fašismu, která je hrozbou pro všechny obyvatele regionu. Odsuzujeme geopolitické hry, které rozehrává imperialistické NATO i ruský imperialismus.Vyzýváme všechny demokraty, antifašisty, feministky, ekologické hnutí a protiválečné aktivisty, aby se připravili na Den X; den invaze Turecka do Rojavy a autonomní správy severní a východní Sýrie. V případě útoku dáme signál k zahájení akce. Abychom mohli dát na útok patřičnou odpověď, musíme se připravit již nyní a být připraveni blokovat, rušit a okupovat stoupence tureckého fašismu a bránit výdobytky revoluce!

#SmashTurkishFascism
#UniteInResistance
#RiseUp4Rojava

Zdroj: https://riseup4rojava.org/evaluation-on-the-current-situation-turkish-invasion-imminent-07-06-2022/

photo5337093947794766367-1024x595

Stojíme na straně demokratické společnosti!

📅

Prohlášení RiseUp4Rojava k ruské invazi na Ukrajinu, které podepisujeme.

Vycházíme z hnutí, které vybudovalo Rojavu, a proto stojíme pevně v solidaritě s těmi, kteří tvoří to, co by Rêber Apo definoval jako „demokratickou společnost“ nebo „morální a politickou společnost“. Jsou to ty části společnosti, které se brání rasistickým, patriarchálním a státním útokům, jež podniká kapitalistická modernita s cílem homogenizovat různé národy v našich komunitách. Solidarita mezi národy, které tvoří demokratickou společnost, je stejně jako sebeobrana jedním z hlavních pilířů, na nichž byla postavena rojavská revoluce. Pokud je napadena něčí komunita, místo, kde žijete a máte své kořeny, má demokratická společnost právo na sebeobranu. To je pro naše hnutí prvořadé.

Stojíme tedy na straně kamarádů a kamarádek, jako jsou skupiny Rev Dia či Výbor odporu, kteří na Ukrajině brání své komunity před útokem ruského národního státu a jeho válečné mašinerie. Podporujeme je v jejich boji proti vojenské agresi dnes, stejně jako v boji proti fašistickým pouličním gangům – včera i zítra.

Stát na straně demokratické společnosti znamená také stát na straně lidí v Rusku, kteří povstávají proti imperialistické válce a kteří protestují tváří v tvář masivním represím ze strany ruského státu. Zejména v době válečné propagandy – jak v Rusku, tak ve státech Západu – je naší povinností podporovat lidi, kteří bojují za solidaritu demokratické společnosti.

Naším úkolem je povstat proti imperialistickým mocnostem, které vedou války, a trvat na právu na sebeobranu morální a politické společnosti na Ukrajině, stejně jako kdekoli jinde!

Stojíme na straně demokratické společnosti. Nestojíme za národním státem.

Národní stát má svou vlastní logiku, která není totožná s logikou lidu. Pamatujeme si, jak ukrajinský národní stát zachránil turecký program bezpilotních letounů, když svět v roce 2019 zastavil vývoz jejich základních dílů. Víme, že turecko-ukrajinská spolupráce „Černomořský štít“ zalepila dodávky motorů pro dron TB2, který je dodnes schopen masově zabíjet naše kamarády, předáky a civilisty v Kurdistánu. Tyto druhy „spolupráce“, stejně jako imperialistické nástroje používané NATO nebo OSKB (Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti), jsou celosvětově nasazovány na úkor demokratické společnosti. Vězí to v podstatě národních států, které tvoří organizační základ kapitalistické modernity.

Tento postoj, tedy nebýt na straně národního státu, ale na straně lidu demokratické společnosti bez ohledu na hranice – ať už na Ukrajině, v Rusku, Kurdistánu nebo Chiapasu –, musí mít v naší analýze tohoto i dalších konfliktů prioritu. Ukazuje nám cestu k budoucnosti bez vraždění ve jménu kapitalistických zemí – cestu ve jménu míru, svobody a solidarity. Spojuje naše boje do společného zápasu proti kapitalistické modernitě a mocenským hrám imperialistických sil.

V tomto ohledu sdílíme mnohé z názorů, které v prohlášení předložili naši přátelé ze zapatistického hnutí. Přečtěte si ho, abyste tomuto typu analýzy hlouběji porozuměli: „Po boji nezůstane žádná země.“

Zdroj: https://www.afed.cz/text/7625/stojime-na-strane-demokraticke-spolecnosti

20220103-20211222-sdf-png7f78b6-image-jpeg300949-image

Syrské demokratické síly (SDF) v roce 2021 podnikly 115 operací proti ISIS

📅

Mediální centrum Syrských demokratických sil (SDF) zveřejnilo bilanci operací vedených proti ISIS v roce 2021.

Podle bilance bylo v průběhu roku provedeno 115 bezpečnostních operací proti ISIS a bylo rozbito 93 teroristických buněk a zatčeno 802 jejich členů, podezřelých osob a spolupracovníků ISIS.

Bilance, kterou SDF zveřejnila v pondělí, obsahuje následující údaje:

„V roce 2021 vyvrcholilo úsilí našich jednotek SDF mnoha vítězstvími nad teroristickými buňkami Dáeše (ISIS) na severu a východě Sýrie. Naše síly zmařily mnoho potenciálních teroristických činů a plánů Dáeše dříve, než byly uskutečněny. Kromě toho zmařily mnoho teroristických operací v jejich závěrečné fázi, rozbily mnoho teroristických buněk a zatkly jejich členy. Díky ostražitosti našich sil, které v průběhu roku provedly nespočet přepadových operací proti ohniskům Daeše zejména na syrsko-irácké hranici a v pouštních oblastech, bylo taktéž včas odhaleno a zneškodněno mnoho sabotážních výbušných zařízení.

Operace našich sil proti Daeši byly v roce 2021 zásadnější než kdy jindy, protože vůdci a členové této teroristické organizace se snažili reorganizovat a sladit své teroristické akce s útoky turecké okupační armády na sever a východ Sýrie a využít zaneprázdněnosti našich vojenských rad při obraně této oblasti.

Naše ozbrojené síly a bezpečnostní složky efektivně spravovaly složky vedené na osoby podezřelé či usvědčené ze spolupráce s Daešem a zamezily mnoha pokusům o útěk z vězení, ukončily mnoho trestných činů a možných teroristických útoků v táboře al-Hol, nejnebezpečnějším ohnisku Daeše, tím, že v březnu provedly ve spolupráci se silami vnitřní bezpečnosti přepadovou operaci s cílem vypátrat tamější teroristické buňky, což vedlo k zatčení desítek teroristů.

Našim silám se podařilo zlikvidovat mnoho prostředí, které teroristickou činnost Daeše umožňovaly a zabránit tak Daeši v přístupu k místnímu obyvatelstvu za účelem jeho vydírání, přičemž se podařilo obnovit důvěru obyvatelstva v místech, kde Daeš působil. S pomocí zástupců Autonomní správy a názorových vůdců komunity naše síly a soudní orgány Autonomní správy na severu a východě Sýrie zabránit zatažení desítek mladých lidí do teroristických struktur.

Také jsme provedli mnoho rozsáhlých přepadových operací s cílem vystopovat teroristické buňky na irácko-syrské hranici, jako například operaci ve Wádí al-Adží, která vedla ke zničení velkého množství jeskyní používaných vůdci této teroristické organizace k maskování a ukrývání zbraní a výbušnin.

Dne 4. února 2021 provedly naše síly rozsáhlou přepadovou operaci s cílem vypátrat vrahy Saady al-Hermase, společného předsedy městské rady Tal Ashyer, a Hind al-Khudaira, společného místopředsedy městské rady. Operace vyvrcholila zatčením teroristů, kteří teroristický čin naplánovali a spáchali. Tato operace byla jednou z nejúspěšnějších odvetných akcí našich sil v uplynulém roce.

Toto jsou výsledky operací, které jsme provedli sami či ve spolupráci s mezinárodní koalicí proti Daeši na severu a východě Sýrie v roce 2021:

  • Celkový počet operací našich sil a společných bezpečnostních operací proti Daeši: 115
  • Zneškodněno 93 teroristických buněk
  • 802 zatčených členů teroristických buněk, spolupracovníků Daeše a osob ze spolupráce podezřelých
  • 8 teroristů bylo během operací zabito
  • 47 útoků bylo zmařeno v závěrečné fázi
  • Podařilo se odhalit a zmařit 16 velkých teroristických plánů, včetně plánu útoku na věznici al-Hasaka.
  • Bylo zněškodněno 87 výbušných zařízení a pastí nastražených Daešem

Naše síly, které poskytly tisíce svých bojovníků a bojovnic, z nichž mnoho v bojích při osvobozování regionu a celého světa od hrozby a terorismu Daeše padlo či bylo zraněno, tímto strvzují svůj záměr pokračovat v boji proti terorismu a prohlašují, že jsou odhodlány nadále spolupracovat se silami Mezinárodní koalice proti Daeši. Současně zdůrazňujeme, že pokud má být dosaženo spravedlnosti a zajištění odškodnění obětí, je třeba zvýšit podporu našich sil, zejména pokud jde o zřízení mezinárodního tribunálu, který by soudil zločince Daeše, kteří se aktuálně nachází ve věznicích v severní a východní Sýrii.

Varujeme před selháním mezinárodního společenství při pomoci komunitě, která byla postižena během vlády ISIS v regionu nejvíce, zejména na nedostatečné úsilí o obnovu tohoto regionu. Současně zdůrazňujeme závažnost napětí vyvolaného útoky Turecka proti našim regionům, které má přímý dopad na náš boj proti buňkám ISIS, a to ve světle zpráv potvrzujících, že Turecko umnoho vůdců a členů této teroristické organizace ukrýva v oblastech, které okupují jeho žoldnéřské frakce v severní a východní Sýrii.

Skutečnost, že k tureckým útokům dochází právě během vítězství našich sil nad teroristickými buňkami Daeše svědčí o zlovolném záměru Turecka bránit našemu protiteroristickému úsilí.“

Zdroj: https://anfenglish.com/rojava-syria/sdf-carried-out-115-operations-against-isis-in-2021-57273

1639283320ricfounder

Britskému novináři byl kvůli jeho práci v severovýchodní Sýrii udělen zákaz vstupu do EU

📅

Britský novinář Matt Broomfield, spoluzakladatel Rojavského informačního centra (RIC), byl nedávno v Řecku na dva měsíce uvězněn a bylo mu sděleno, že má na dalších deset let zakázán vstup do schengenského prostoru.

Nyní je zpět ve Spojeném království a spolupracuje s právníkem na boji proti tomuto zákazu.

„Věděl jsem, že k zákazu muselo dojít kvůli mé reportérské a mediální práci v severní a východní Sýrii (NES). Od té doby se to potvrdilo, protože stejný zákaz dostal i další občan Spojeného království, v tomto případě za práci zdravotníka v severovýchodní Sýrii.“

„Jako RIC jsme spolupracovali se všemi předními světovými mediálními společnostmi a lidskoprávními organizacemi, včetně BBC, ITV, Sky, CNN, Fox, Amnesty, Human Rights Watch, OSN a vlády USA,“ napsal Broomfield pro webovou stránku Deportation Monitoring Aegean.

„Je zcela nepřekvapivé, že se západní vlády spolčují s Tureckem, aby potlačily svobodu projevu a legitimní zpravodajství,“ dodal s tím, že není jediným, kdo čelí stejnému zákazu.

„Víme o tom, že nejméně jeden další občan Spojeného království dostal stejnou formu zákazu, v tomto případě za to, že pracoval jako zdravotník v severovýchodní Sýrii,“ vysvětlil Broomfield. Dále uvedl, že terčem útoků či zastrašování se stali i další britští, italští, němečtí, španělští, francouzští, dánští a australští občané, někteří z nich byli kvůli své práci v severovýchodní Sýrii taktéž uvězněni.

„Všechny tyto státy zároveň spolupracují s Kurdy vedenými SDF (Syrské demokratické síly) v rámci koalice na porážku Daeše (arabská zkratka pro ISIS) pod vedením USA,“ dodal.

„Kurdské hnutí se ukázalo jako nejlepší partner Západu v boji proti terorismu a Západ by se měl aktivně zapojit do tohoto hnutí a podporovat ho, nikoli trestat, kriminalizovat a věznit své vlastní občany za práci v NES (severovýchodní Sýrii).“

Broomfieldův právník Alastair Lyon ze společnosti Birnberg Peirce And Partners ve svém prohlášení uvedl, že „v této fázi se jedná o spekulaci, kdo je do toho zapojen mimo Německo, ale rozhodnutí je jistě v souladu s názorem Turecka na konflikt a je známo, že Turecko v rámci Evropy intenzivně lobbuje za prosazování svých názorů.“

„Obzvláště znepokojující je, že vysoce kontroverzní politické rozhodnutí, převlečené za rozhodnutí ve vztahu k národní bezpečnosti, bylo učiněno v tajnosti a bez předchozího oznámení či možnosti napadení. To okamžitě zpochybňuje jeho legitimitu.“

Zdroj: https://www.kurdistan24.net/en/story/26565-UK-journalist-banned-from-Europe-after-working-in-northeast-Syria

securitas_01

Securitas – záruka tureckého fašismu

📅

Známe ji z nádraží, nemocnic, fotbalu. Prohledává nás, když jdeme do práce i z práce. Korporace, která postaví do řady zkrachovalé bouchače, co hrozně chtěli k policii, ale trestní rejstřík byl proti, a vedle nich ZTP a babičky s dědečky, kteří se musejí plahočit a ponižovat kvůli nízkému důchodu a na zádech nosit nalepené tři červené puntíky. Securitas je největší bezpečnostní agentura v Česku a velkou měrou se přiživuje na státních zakázkách. Securitas je po G4S druhou nejmocnější bezpečnostní agenturou světa a před dvaceti lety dokonce pohltila „pinkertonce“, v minulosti proslulé především najímáním darebáků a stávkokazů na krvavé potlačování rozkvětu dělnického hnutí v USA.

Státní-korporátní správa ČR

Současné národní státy si velmi dávají záležet na tom, aby privatizace správy probíhala pomalu pokoutně, mimo pozornost. Takovému procesu říkají politici „úspory“. Externalizace státní správy je korytem pro velké firmy s vazbami na politiky a radní nebo nadnárodní korporace s takzvaným celosvětovým renomé. Jedním takovým privátním hráčem ve státní správě je bezpečnostní agentura Securitas. Tahle firma má kanceláře ve všech krajích a podle „hlídače státu“ získala od roku 2015 do dnešních dnů v Česku 79 státních, respektive veřejných zakázek. Hodnota zakázek činí podle registru smluv asi 2,6 miliardy Kč, ale u mnoha smluv není částka uvedena. To se týká hlavně zajištění bezpečnostních služeb v uprchlických táborech.

Zakázky se jinak týkají velmi rozmanitého spektra institucí. Jedná se např. o požární signalizaci pro hasiče, ale většinou ostrahu budov jednotlivých ministerstev, Českých drah, muzeí, radnic, Hydrometeorologického ústavu, Dopravního podniku, Státní tiskárny cenin, ČEPRO, ČEZu, dětských domovů, domovů důchodců, nemocnic Pardubického kraje, Nemocnice Na Homolce, Ústřední vojenské nemocnice, IKEMu, základních a středních škol, Akademie múzických umění, Českého vysokého učení technického v Praze, Vysoké školy báňské atd.

Jak bývá pro velký byznys zvykem, účastní se Securitas v Česku také mnohých dotačních programů. Korporace v poslední době čerpala v Česku dotace v hodnotě asi 8,3 milionů Kč. Částka nezahrnuje dotace z programu Antivirus, o něž požádala čtyřikrát. Přitom Securitas dominuje „bezpečnostnímu byznysu“ i v soukromé sféře. Stará se například o zabezpečení a ostrahu bank jako Česká spořitelna, ČSOB, ING a MONETA, nebo velkých podniků jako Amazon, LEGO, Plzeňský Prazdroj, SONY atd.

Boj proti terorismu s.r.o.

Švédská nadnárodní korporace Securitas úzce spolupracuje také s tureckým státem, a dokonce mu poskytuje ideologickou podporu. Sensormatic je součástí turecké větve Securitas již od roku 2011. Specializuje se na sledovací technologie. Její široké portfolio sahá od jednoduchých zařízení proti krádežím v obchodech po složité sledovací systémy s analytickým softwarem na rozpoznávání obličejů propojené audiomonitorovacími systémy a elektronickými zámky. Sensormatic se nezabývá jen vývojem technologií, ale zároveň je instaluje a obsluhuje.

Sensormatic alias Securitas zajišťuje v Turecku zabezpečení soudům, budovám Erdoğanovy Strany spravedlnosti a rozvoje, dohled v ulicích v tureckých městech, střeží vojenské prostory a hlavně věznice. Sensormatic poskytuje tureckým věznicím senzory na monitoring plotů a vchodů, dále elektronické zámky a audio a video sledovací systémy. To se týká i tzv. věznic typu F s přísnými izolačními pravidly bez možnosti kontaktu s okolním světem, které jsou vyhrazené politickým vězňům. Securitas se v Turecku angažuje v 62 věznicích, z toho jsou čtyři věznicemi typu F. Díky fízlovacímu systému korporace Securitas je turecký represivní aparát tolik efektivní.

Spolupráce a přiživování na tureckém fašismu je vědomé a vykazuje četné znaky vlastního zápalu. Securitas se zabývá i výcvikem elitní složky turecké policie Jandarma, která je odpovědná za domácí teror a represe proti opozici. Korporace také svou měrou přispívá k turecké propagandě. Ve svých pravidelných tiskových zprávách kopíruje rétoriku tureckého státu. Zejména během podlých invazí do Afrínu v roce 2018 a do Serekaniye a Girê Spî v roce 2019 hojně využívala spojení „teroristé YPG/PKK/KCK“ a invazi do Rojavy prezentovala jako „legitimní zájem tureckého státu“.

Securitas také od roku 2016 vede vlastní interní kampaň a pronásleduje zaměstnance s vazbami na kurdské svobodářské hnutí. Čistky mezi zaměstnanci obhajuje bojem proti „teroristům z PKK/YPG“ a soustavným prohlašováním, že tyto organizace popírají hodnoty tureckého státu, a tudíž i hodnoty agentury Securitas. Securitas je sice soukromou firmou, jenže díky svým aktivitám a stanoviskům jedná jako státní instituce, takže by s ní i podle toho mělo být nakládáno jako se součástí tureckého fašismu a jeho represivního aparátu.

Proti tureckému fašismu

Kurdské milice porazily Islámský stát, a nyní vzdorují likvidaci páchané druhou největší armádou v NATO. Turecký stát pokračuje v útocích na rojavskou samosprávu a civilisty a neštítí se ani používání chemických zbraní. V okupovaných oblastech jako Afrínu, Serekaniye a Girê Spî vojensky prosazuje demografické změny. Podniká nepřetržité bombové útoky na Şehba, Manbidž, Eyn Îsa a Til Temir a hrozí dalšími invazemi. Rojavské antifašistky a antifašisté opět vyzývají k akčním dnům, které se plánují na 26.–28. listopadu. Historie nekompromisního antifašistického odporu je psána tolika skvělými ženami a muži, kteří ztratili své životy, a tolik skvělých lidí nasazuje život každý den s jediným cílem: Zničit turecký fašismus!

Převzato z: https://www.afed.cz/text/7527/securitas-zaruka-tureckeho-fasismu

Zdroje:

https://riseup4rojava.org/securitas-turkey-and-collaboration-with-fascism/
https://www.hlidacstatu.cz/hledat?q=ico%3A43872026
https://smlouvy.gov.cz/vyhledavani?party_idnum=43872026
https://securitas.jobs.cz/kdo-jsme/
https://www.sensormatic.com.tr/en/who-we-are

20210718-20210718-logo-selbstverwaltung-untergrund-andrea-dicenzo-newroz-in-qamislo-2016-02-jpg7a6c25-image-jpeg009333-image

Autonomní správa severní a východní Sýrie požaduje uznání ze strany OSN

📅

Před devíti lety začala revoluce v Rojavě. Nyní Autonomní správa severní a východní Sýrie (AANES) požaduje oficiální uznání autonomní oblasti ze strany Organizace spojených národů (OSN) a vyjadřuje ochotu spolupracovat se všemi stranami na demokracii a spravedlnosti v Sýrii.

V prohlášení, které autonomní správa vydala v neděli 18. července 2021, se uvádí následující:

Sýrie v minulosti zažila mnoho bolesti kvůli centralistickému systému vlády v období strany Baas. V posledních deseti letech byla lidem upírána základní lidská práva, lidé byli vysidlováni ze svých domovů a země byla režimem proměněna v centrum krize a chaosu. Lidé v Sýrii žijí již deset let ve velmi těžkých podmínkách. Teror a okupace zesílily, Sýrie se stala centrem třetí světové války. Touha lidu po demokracii a změně zůstává nenaplněným snem. Režim nenabízí žádné řešení ani stabilitu. Sýrie je oblastí, kde se regionální i mezinárodní mocnosti snaží prosadit své zájmy.

Dne 19. července 2012 začala revoluce v Rojavě, která se postupem času rozšířila do všech oblastí na severovýchodě Sýrie. Tato revoluce prosazuje demokratické změny, bojuje za sebeurčení, obranu jednoty země, bratrství národů a budování demokratické společnosti. Aby bylo možné uskutečnit sny syrského lidu bez rozdílu a zahájit mírovou změnu, spoléhá tato revoluce na rozvoj decentralizovaného systému, který představila jako alternativu.

Od počátku syrské krize se rojavská revoluce považuje za sociální revoluci a vyhýbá se mocenským bojům. Bojuje za jednotnou a demokratickou Sýrii a odmítá všechny ostatní možnosti. Režim a síly, které si říkají opozice, bohužel sledují jiné cíle. Ani dnes neslouží Sýrii a jejímu lidu. Připravují plány, které povedou k dalšímu utrpení a zabrání řešení a stabilitě.

Základním principem revoluce z 19. července bylo bratrství národů a budování demokratického systému. Proto se revoluce odvolávala na potřeby všech národů v Sýrii – nejprve jako Demokratická autonomní správa a později jako Autonomní správa severní a východní Sýrie. Krátce po vypuknutí syrské krize si lid vytvořil vlastní systém a zahájil boj proti terorismu. Syrský lid nakonec porazil ISIS a ženy převzaly vedoucí úlohu ve společnosti.

Jako autonomní správa severovýchodní Sýrie věnujeme deváté výročí revoluce z 19. července celému obyvatelstvu. Budeme i nadále usilovat o svobodnou a demokratickou revoluci a cíle těch, kteří za ni položili život. Trváme na obraně výdobytků vybojovaných za velkých obětí lidu a budeme i nadále usilovat o osvobození okupovaných oblastí v okolí Afrínu, Serekáníje a Gire Spi a o umožnění návratu vysídlených osob.

Stejně jako jsme v minulých letech bojovali proti ISIS, bránili revoluci v Rojavě a zmařili všechny plány na její zničení, uspějeme i nyní. Vyzýváme národy severní a východní Sýrie, aby se sjednotily a bránily projekt bratrství. Zároveň vyzýváme všechny strany v Sýrii, aby se zasadily o spravedlnost, demokracii a osvobození okupovaných území.

Jako autonomní správa severní a východní Sýrie jsme připraveni spolupracovat se všemi syrskými stranami za spravedlnost a demokracii v Sýrii. Tímto prohlašujeme, že jsme i nadále odhodláni dodržovat rozhodnutí OSN č. 2254 o řešení syrské krize. Vyzýváme OSN, aby uznala region severní a východní Sýrie.

Zdroj: https://anfenglishmobile.com/rojava-syria/autonomous-administration-of-ne-syria-demands-recognition-by-the-un-53552

Turecká okupace v Sýrii masově porušuje lidská práva. A svět mlčí

📅

Novináři z Rojava information center (RIC) nedávno zveřejnili rozsáhlou zprávu o porušování lidských práv v Tureckem okupované severní Sýrii, respektive části autonomního území obecně označovaného jako Rojava. To představuje v regionu unikátní, radikálně demokratický projekt snažící se vybudovat tolerantní a ekologickou alternativu k jinak všudypřítomným autoritářským režimům.

Turecko proti Rojavě a tamějším pokrokově laděným Kurdům v různých formách vystupuje dlouhodobě. Situaci ale vyhrotily ofenzivy posledních let, kdy turecký režim za mizivé reakce Západu napadl tytéž lidi, které dříve celý svět velebil za houževnatý boj proti fanatikům takzvaného Islámského státu (ISIS).

Invaze roku 2018 vyhnala ze severosyrského regionu Afrin 250 až 300 tisíc lidí. Větší část se usadila v okolí, další se rozptýlili po severovýchodní Sýrii, iráckém Kurdistánu, Turecku a Evropě. Vojenské operace vedly ke smrti asi 500 civilistů a zranění 700 dalších. Invazní síly útočily na zdravotní, vzdělávací a další infrastrukturu. Afrinská nemocnice byla třikrát ostřelována, stejně tak záchranky Kurdského červeného půlměsíce. Ničení vodohospodářských zařízení způsobilo akutní nedostatek vody. Jde o porušení hned několika ustanovení Ženevských konvencí.

Druhá část turecké invaze se na podzim 2019 zaměřila na vybudování „bezpečnostní zóny“ na severovýchodě Sýrie mezi rojavskými městy Tel Abyad a Sere Kaniye. Obě města byla během ofenzivy bombardována, před postupujícími okupanty uprchlo na 200 tisíc lidí. Ofenziva vedla ke smrti 679 a zranění 3392 civilistů. Zaznamenáno bylo 25 útoků na nemocniční zařízení, okupanti úmyslně pobili nejméně pět zdravotníků a zranili osm dalších. Zahynuli i čtyři novináři, z toho dva při útoku tureckého letectva na civilní konvoj.

Docházelo k vraždám, násilí a zastrašování. To podobně jako v Afrinu cílilo hlavně na ženy. Zvěrstva tehdy ztělesnilo zavraždění kurdské demokratické političky Hevrin Chalaf, jež si útočníci z TFSA natáčeli na mobil. Jsou zdokumentovány případy, kdy proturečtí žoldáci znesvěcovali těla padlých bojovnic z YPJ, rojavských ženských milic.

Turecké nálety v oblasti plošně ničily domy i vodárenskou, energetickou a těžební infrastrukturu. Vybombardování čerpacích zařízení v Alouku i jinde přerušilo podle OSN přístup k vodě 450 tisícům civilistů. Opět jde o porušení Ženevských konvencí. Jednání protureckých sil přineslo rozsáhlé násilí a destabilizaci. Souběžně s jejich útoky proti Rojavě se probudily spící buňky dříve potlačeného ISIS a začaly napadat místní obyvatele a bezpečnostní složky. Je zdokumentován případ, kdy se buňce ISIS pašovaly zbraně z Tureckem kontrolované „bezpečnostní zóny“.

Proturečtí okupanti jsou něco mezi gangstery a ISIS

Okupace Afrinu i severosyrského pásma mezi Tel Abyad a Sere Kaniye má charakter rozsáhlé etnické čistky. Jak konstatuje RIC: „Od turecké okupace Afrinu bylo skoro 100 tisíc tamějších převážně kurdských obyvatel vystěhováno skrze systematickou kampaň násilí, zatýkání a mučení.“ Nahradilo je na 400 tisíc arabských uprchlíků původem z Homsu a Damašku či syrských Turkménů.

I po konci válečných operací došlo v obou okupovaných oblastech k zabití nejméně 172 civilistů. Dalších až 8500 lidí okupační síly zatkly či unesly. Statisticky každé šesté až sedmé zatčení provází mučení. Minimálně 1100 lidí zmizelo, od zatčení o nich nikdo neslyšel. Po kontaktu s okupanty zmizelo i přes 150 žen. Nejméně 69 dalších proturečtí militanti znásilnili, ovšem předpokládá se, že číslo je násobně podhodnocené. 63 Syřanů s údajnými vazbami na rojavskou samosprávu či její obranné jednotky bylo v rozporu s mezinárodním právem odvezeno do Turecka.

Proturecké milice řídí obsazená území jako mafie. Zabraly pro sebe nejméně desetinu veškeré orné půdy v afrinském regionu, stejně jako statisíce ovocných stromů. Velitelé okupačních oddílů vydělávají prodejem vyhlášených afrinských oliv, vybírají výpalné a nutí místní, aby jim platili nájem.

Okupační síly jsou setrvale obviňovány z množství zvěrstev včetně vražd, únosů, mučení, vydírání, krádeží a perzekuce obyvatel na základě víry. Tureckem placené a cvičené milice (směs islamistů a žoldáků označovaných obecně TFSA, „Tureckem řízená Svobodná syrská armáda“) v Afrinu zavedly zákony připomínající ISIS. Náboženské minority byly nuceny ke konverzi na islám. Okupace vyhnala více než tři čtvrtiny z 25 tisíc afrínských Jezídů – příslušníků mimo Rojavu utlačované menšiny, jíž šel svého času po krku ISIS.

Okupace nejhůře cílí na ženy. Proturečtí islamisté je podle mnohých zpráv obtěžují, mnohdy znásilňují. Starší zpráva OSN uvádí „závažné zásahy do ženských práv“ včetně omezování svobody pohybu a zavádění striktních pravidel odívání. Dříve byl Afrin jedním z nejprogresivnějších kurdských regionů, nyní se odhaduje, že zde – často z donucení či strachu před okupanty – nosí hidžáb asi 90 % žen.

Vládne atmosféra organizované kriminality: dochází k ohromnému množství násilí a drancování. Okupanti šikanují nearabské civilisty. Jsou ničeny hřbitovy, stejně tak historické a náboženské památky.

Jen za první kvartál 2021 (leden – březen) RIC zmapovala:

  • 363 zpravidla zcela protiprávních zatčení, prakticky vždy Kurdů. V afrinském regionu (obci Bassouta) proběhla velká razie a pozatýkání padesáti osob. Lokální zdroje RIC sdělily, že záminka k zásahu byla smyšlená.
  • 46 ze 363 zatčených věznitelé mučili. Nejméně dva lidé utrpěli zranění s trvalými následky. Jeden mučený zemřel. Nejméně v jenom případě byla u trýznění zatčených přítomna turecká tajná služba.
  • 38 případů genderově podmíněného násilí, a to včetně třech vražd a mučení starší jezídské ženy
  • V Sere Kaniye se za pomoci TFSA usídlily rodiny spojené s ISIS, dříve zadržované rojavskými silami v táboře al-Hol
  • krádež či zničení nejméně 2877 soukromých ovocných stromů v regionu Afrin
  • poškození pozůstatků římského amfiteátru v severosyrském městě Kyrrhos

Ve válce používalo Turecko TFSA jako postradatelné oddíly prvního sledu. Nyní jim dopřává dílčí autonomii v tyranizování obyvatel okupovaných oblastí, ale nad situací má kontrolu. Je prakticky nemožné, aby turecké orgány o páchaných zvěrstvech nevěděly. A byl to ostatně turecký stát, kdo nynější řetězec násilí začal se zjevným úmyslem zničit nejen Rojavu, ale i tamější pestré etnicko-náboženské složení obyvatelstva.

Některé z nejhorších zločinů navíc připadají na vojenskou policii, již Turecko postavilo ze zvláště „důvěryhodných“ frakcí TFSA. Turečtí velitelé byli jednoznačně přítomni u případů mučení a dalších zločinů. V oblasti působí i rozvědčíci z turecké tajné služby MIT, provozují dokonce vlastní, velmi obávaná vězení. Turecko tedy za situaci okupovaných regionů nese přímou a nepopiratelnou odpovědnost.

Nejezděte na dovolenou do Turecka!

Veřejný zájem o tureckou agresi od roku 2019 ochabl. Sliby politiků, kteří se v době celoevropských protestů proti útoku na Rojavu kasali, jak Turecku porušení mezinárodního práva i lidskosti neprojde, dopadly jako obvykle: nijak. S Tureckem jsme kvůli jeho geopolitickému významu stále v NATO, přestože jde o autoritářský režim, co si nezadá s mnohem častěji zmiňovaným Ruskem.

To nejmenší, co každý z nás může udělat pro konec zmíněných zvěrstev, je zkrátka Turecko finančně nepodporovat. Weby cestovních kanceláří jsou opět plné nabídek zájezdů v tureckých letoviscích. Nejezděme na ně. Dovolenou si můžeme užít na bezpočtu krásných míst, není důvod kvůli ní přispívat na vojenskou mašinerii, jež do trýzněné Sýrie posílá islamisty a provádí etnické čistky.

Pro další informace z místa sledujte buď nás, Výbor na obranu revoluce v Rojavě (VORR), nebo v angličtině Rojava information center (na webu rojavainformationcenter.com či twitteru @RojavaIC). Na provoz RIC můžete přispět po dohodě přes e-mail contact@rojavaic.com. VORR činnost rojavských novinářek a novinářů nedávno podpořil částí výdělku z benefiční kuchyně.

Vychází Demokratický konfederalismus!

📅

Výbor na obranu revoluce v Rojavě vydává první publikaci!

Text je shrnutím idejí Abdullaha Öcalana. Předního teoretika kurdské radikální levice, který se na Západě spojuje hlavně s bojem proti Turecku, byť aktuálnější jsou jeho teze demokratického konfederalismu: rovnostářské, demokratické, na státu nezávislé společnosti 🌱

Vůbec první české vydání brožury přináší vhled jak do této politické teze, tak Öcalanova chápání historie, ekologie či genderu. Materiál jsme doplnili předmluvou, životopisným okénkem i poznámkovým aparátem pro ty, kteří se s kurdskou revoluční politikou dosud neměli příležitost seznámit. S publikací se potkáte, když v neděli 20. 6. 2021 navštívíte pražský Anarchistický festival knihy, budoucí možnosti nákupu upřesníme.

Vydání by každopádně nebylo možné bez všech skvělých lidí, kteří nám přispěli na různých benefičních akcích. Moc vám děkujeme, jste skvělí 💚