Rada žen severní a východní Sýrie představila zprávu o tureckých válečných zločinech a seznam požadavků

Rada žen severní a východní Sýrie představila zprávu o válečných zločinech spáchaných během probíhající invaze do severní Sýrie, jíž se členská země NATO, Turecko a jeho islamističtí spojenci dopustili v rozporu s mezinárodním právem. V něm tvrdí, že spáchaná agrese je synonymem genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. V následujícím textu předkládáme seznam porušení lidských práv, která zmiňují, a jejich požadavky.

Porušení úmluv o lidských právech

  1. Turecko útočí od 9. října 2019 na oblasti severní a východní Sýrie a dopouští se zločinů agrese. Tím porušuje rezoluci 3314 (XXIX), kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 14. prosince 1974.
  2. Tyto útoky narušují svrchovanost a územní celistvost Sýrie.
  3. V Serêkaniyê (Ras al-Ain) a Girê Spî (Vysoký Abyad) turecký stát porušil Haagskou úmluvu o ochraně kulturních statků z roku 1954 tím, že zničil celé kulturní dědictví a vyvěsil svoji vlajkou na všech institucích.
  4. Turecko se při svých útocích na severní a východní Sýrii dovolává svého práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ve skutečnosti ale tento článek porušuje. Ozbrojený útok ze strany severní a východní Sýrie na Turecko nebyl dosud prokázán.
  5. Byly spáchány masakry Kurdů, Arménů, Asyřanů a Aramejců. Jedná se o porušení Všeobecné deklarace lidských práv OSN přijaté v roce 1948.
  6. Vyhnání 300 tisíc lidí ze severní a východní Sýrie a bránění v jejich návratu, jakož i změna demografické struktury regionu porušují článek 7 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu a Ženevskou úmluvu o ochraně civilních osob za války přijaté v roce 1949.
  7. Zničení movitého a nemovitého majetku a vyvlastnění osobního nebo společného majetku Kurdů ze Serêkaniyê a Girê Spî porušuje článek 8 Římského statutu.
  8. Porušován je také článek 6 Římského statutu, který zahrnuje činy spáchané s úmyslem zničit zcela nebo zčásti národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou, což je definováno jako genocida. Od počátku turecké invaze do severní a východní Sýrie zemřelo osm dětí a dalších 69 bylo zraněno. Podle Heyvy Sor a Kurd (Kurdského červeného půlměsíce) bylo ze Serêkaniyê a Girê Spî vyhnáno 70 tisíc dětí.
  9. Počet žen (civilistek) zabitých při tureckých útocích dosáhl 21. Při útocích bylo zraněno dalších 154 žen. Jedná se o porušení článku 7 Ženevské úmluvy.
  10. Poprava Havrin Chalafové (Hevrîn Xelef), generální tajemnice Strany syrské budoucnosti, provedená dne 12. října 2019, znesvěcení jejího těla a dokumentace její vraždy jsou v rozporu s článkem 7 Římského statutu, který vymezuje zločiny proti lidskosti.
  11. Špatné zacházení s tělem padlé bojovnice YPJ Amara Rênas (Azize Celal) džihádistickými jednotkami tzv. Syrské národní armády (SNA), ponižující natáčení zločinu a zveřejňování záznamů na sociálních sítích porušují článek 8 Ženevské úmluvy.
  12. Únosy a popravy zdravotnických pracovníků Media Bouzana, Mohameda Bouzana Saidi a Havina Khalila Ibrahima (zaměstnanců Kurdského červeného půlměsíce) porušují článek 7 Ženevské úmluvy.
  13. Členové ozbrojených skupin zveřejnili záběry bojovnice YPJ Çiçek Kobanê, která byla zraněna a zajata a podrobena nelidskému zacházení. To představuje válečný zločin podle článků 13, 14, 15 a 16 Ženevské úmluvy a je v rozporu s články 7 a 8 Římského statutu.
  14. Dne 13. října 2019 bombardovala turecká bojová letadla za použití zakázaných chemických látek Serêkaniyê a civilní konvoj, jenž byl na cestě do města. Při útoku zahynulo 18 lidí a více než 70 bylo zraněno. To jsou také mezinárodně zakázané válečné zločiny. Lidsko-právní organizace Amnesty International v této souvislosti viní Turecko z válečných zločinů, masových vražd a nezákonných nebo svévolných útoků. Třináctiletý Mihemed Hemid (Mohammed Hamid), který během útoků na Serêkaniyê utrpěl masivní popáleniny, je stále léčen ve Francii.
  15. Bombardování nádrže pitné vody v Eluk /Amûdê přerušilo přívod vody pro asi půl milionu lidí. Cílem útoku se staly také rozvody elektřiny a distribuční systémy. Tyto útoky otevřely dveře humanitárním katastrofám. Činy jsou v rozporu s článkem 54 dodatkového protokolu I. ze 8. června 1977 k Ženevským úmluvám o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů ze dne 12. srpna 1949, který zakazuje útočit na objekty a ničit, odstraňovat nebo znehodnocovat objekty nezbytné k přežití civilního obyvatelstva, jako jsou zásoby potravin, zemědělské oblasti sloužící k produkci potravin sklizeň, dobytek, zařízení pro dodávky vody a zásobování vodou a zavlažovací zařízení.
  16. Dne 2. listopadu 2019 bylo u Til Temir napadeno vozidlo patřící organizaci Free Burma Rangers. Při útoku zemřel lékař Zau Seng (37), další člen týmu byl zraněn. Byla také napadena sanitka německé humanitární organizace CADUS a nemocnice v Serêkaniyê. Jedná se o porušení článků 8 a 13 Ženevské úmluvy.
  17. Humanitární zóny, bezpečnostní zóny a bezpečné koridory pro zraněné, padlé a civilisty prchající před bombardováním nebyly vytvořeny. To je v rozporu s články 14, 15, 16, 17 a 18 Ženevské úmluvy.
  18. Turecký stát bombardoval chráněná antická místa a historická sídla v severní a východní Sýrii. To představuje porušení rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2347 o ochraně kulturních statků.
  19. Při útoku na civilní konvoj dne 13. října 2019 byl zabit novinář a korespondent ANHA Seed Ehmed (Saad al-Ahmad). Dne 12. listopadu 2019 turecká armáda zahájila palbu na protestující dav v Kobanê, čímž zranila novináře Zozanu Remedanu Berkel (JinTV) a Dilyar Cizirî (Ronahî TV). Tyto akty porušují článek 79 dodatkového protokolu I. k Ženevské úmluvě o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů. Novináři provádějící nebezpečné profesní úkoly v oblastech ozbrojených konfliktů jsou považováni za civilisty a musí být jako takoví chráněni.
  20. Všechny kostely v Serêkaniyê a arménský kostel v Girê Spî byly napadeny a vydrancovány. Římský statut označuje úmyslné útoky na náboženské budovy jako válečné zločiny. Náboženské kulturní statky jsou chráněny proti zničení, poškození, krádeži a rabování také Haagskou úmluvou o ochraně kulturních statků v případě ozbrojeného konfliktu.

Seznam požadavků na mezinárodní společenství

  1. Všechny body dohody o příměří v severní a východní Sýrii musí být splněny. Kromě toho musí všichni nesýrští aktéři opustit zemi.
  2. K ochraně civilního obyvatelstva musí být nad severní a východní Sýrií zřízena bezletová zóna.
  3. Aby se zabránilo tureckému státu v úmyslu změnit demografii regionu, je třeba pod mezinárodním dohledem zaručit návrat vysídlených civilistů do jejich domovů v Serêkaniyê a Girê Spî.
  4. Do severní a východní Sýrie by měly být vyslány mírové síly OSN a mezinárodně uznávané mírové síly, aby zastavily útoky tureckého státu.
  5. Organizace spojených národů by měla zřídit vyšetřovací komisi a vyšetřovat porušování mezinárodního práva tureckou armádou a jejími příslušníky v severní a východní Sýrii.
  6. Popravy političky Havrin Chalafové a bojovnice Amary Rênasové, špatné zacházení s jejich těly a mučení bojovnice Çiçek Kobanê musí být stíhány.
  7. NATO musí být vyzváno, aby se postavilo proti tureckým útokům na severní a východní Sýrii s využitím zbraní NATO.
  8. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a jemu podřízené skupiny by měly být mezinárodními trestními soudy obviněny z používání zakázaných zbraní a ze spáchání výše uvedených válečných zločinů. Erdogan otevřeně prohlásil, že „chce pohřbít Kurdy pod zemí“. Tento nenávistný výrok ilustruje záměr válečných zločinů proti kurdskému lidu.

Přeloženo z anglické verze dostupné na webu Women defend Rojava.