Devětadvacátým důvodem, proč stíhat tureckého diktátora Erdoğana, je smrt osmnáctileté İpek Er z města Batman v jihovýchodním Turecku v srpnu 2020.
İper Ek se narodila v roce 2002 do kurdské rodiny v třistapadesátitisícovém městě Batman na jihovýchodě Turecka. Zde žila a studovala do svých osmnácti let.
İpek zemřela v nemocnici na následky zranění z pokusu o sebevraždu. K činu ji dohnalo, že ji nedlouho předtím zdrogoval a znásilnil Musa Orhan: četař turecké armády a člen fašistické organizace Šedí vlci. Dívka v dopise na rozloučenou rodině sdělila, že s ní Orhan takto zacházel dokonce několik dní.
Případ vyvolal veřejné pobouření a rozsáhlé protesty. Orhan byl napřed zatčen, ale po týdnu navzdory námitkám opět propuštěn. Lékařská expertíza však nakonec potvrdila znásilnění a začalo trestní stíhání, kvůli kterému pachatele propustili z armády. Vinu zpočátku před úřady popíral, přestože na sociální sítě unikly zprávy, kde se zločinem chlubí kamarádovi. Soud zpomalila pandemie, další posun má nastat v únoru 2021. Údajně kvůli covidu nebyli k jednání připuštěni někteří právníci a pozorovatelé.
Ohranovo počáteční propuštění navzdory zjevným důkazům vzbudilo i politickou kritiku poukazující na to, že zatímco pachatel znásilnění chodí po svobodě, za mřížemi jsou jen kvůli názoru tisíce opozičních aktivistů, akademiků, novinářů i politiků. Činitelé vládní AKP naopak tvrdili, že celý případ rozviřuje prokurdská opoziční HDP a „teroristé“ z PKK.
Ze sympatií k PKK byl vládou obviněn i herec a levicový politik Barış Atay, když volal po prošetření zločinu. Ministr vnitra z AKP jej nařkl z podpory revolučních organizací a výhrůžně mu doporučil, „aby se nedal chytit“. Ataye krátce poté napadlo a zranilo pět neznámých útočníků.