Druhým důvodem, proč stíhat tureckého diktátora Erdoğana, je vražda jednatřicetileté aktivistky Fidan Dogan, které se turecká tajná služba MIT dopustila v lednu 2013 v Paříži.
Narozena 17. ledna 1982 v Elbistanu na jihu Turecka. Dva roky po jejím narození byla její rodina nucena emigrovat do Francie, kde od svých devíti let pokračovala ve studiu. V Evropě se Fidan seznámila s kurdským bojem za svobodu. Během svých aktivit v oblasti kultury a práce s mládeží Fidan začala používat přezdívku “Rojbîn” (kurdsky “přinést slunce”). V roce 2002 Rojbîn převzala funkci zástupkyně Kurdského národního kongresu (KNK) ve Francii a v roce 2011 vedla Kurdské informační centrum. Rojbîn, známá pro svou práci v diplomacii, byla společně se Sakine Cansiz a Leylou Saylemez zavražděna 9. ledna 2013.
9. ledna 2013 byly kurdské aktivistky Sakine Cansiz, Fidan Dogan a Leyla Saylemez zastřeleny kulkou do hlavy v prostorách Kurdského informačního centra na 147 Rue La Fayette v Paříži. Francouzské vyšetřování odhalilo více indicií, že podezřelý Ömer Güney, který byl zatčen pár dní po vraždě, jednal podle rozkazů turecké tajné služby MIT a jak stálo v obžalobě: “Mnoho informací předložených u soudu poukazuje na skutečnost, že MIT byla do přípravy vražd zapojena.”
Ačkoliv byl Ömer Güney francouzskými autoritami identifikován jako ten, kdo stisknul spoušť, je evidentní, že nebyla vyvinuta žádná snaha řádně vyšetřit politické pozadí těchto vražd. Vrah, Ömer Güney, “zemřel ve vězení”, což byl pro francouzské autority konec případu.
Pokud ale má být dosaženo spravedlnosti, nestačí pouze odhalit vykonavatele masakru, je třeba také rozkrýt síly, které rozhodly o naplánování a vykonání tohoto zločinu.
Smrt Ömera Güney ve vězení 17. prosince 2016, jeden měsíc před začátkem soudu, který se měl konat v Paříži 23. ledna 2017, nás připravila o možnost soudit nikoliv pouze samotného pachatele, ale také turecký stát, který se na vraždě podílel. Nebyly zodpovězeny důležité otázky: proč byl soud naplánován na tak pozdní datum, ačkoliv vyšetřování bylo ukončeno již v květnu 2015 a o Güneyovo závažných zdravotních problémech se vědělo už od jeho zatčení? Odložením soudu Francie propásla klíčovou příležitost vyšetřit zločin spáchaný na svém území.