Prvním důvodem, proč stíhat tureckého diktátora Erdoğana, je vražda pětapadesátileté aktivistky Sakine Cansiz, které se turecká tajná služba MIT dopustila v lednu 2013 v Paříži.
Sakine Cansiz se narodila 12. ledna 1958 v Dersimu na jihu Turecka. Byla jednou ze spoluzakladatelek Kurdské strany pracujících (PKK) a sehrála klíčovou roli v rozvoji kurdského ženského hnutí. Jakožto kurdská ženská aktivistka byla v 80. letech zatčena a mučena tureckou policií ve věznici v Diyarbakiru. Svým odporem proti mučení a praktikám používaným v tureckých věznicích se proslavila.
Sakine Cansiz se ke kurdskému osvobozeneckému hnutí přidala už v jeho počátcích. Byla jednou z žen které se zúčastnily zakládajícího kongresu PKK. Ve svém boji vytrvala až do své násilné smrti 9. ledna 2013, kdy byla zabita společně s Fidan Dogan a Leylou Saylemez.
9. ledna 2013 byly kurdské aktivistky Sakine Cansiz, Fidan Dogan a Leyla Saylemez zastřeleny kulkou do hlavy v prostorách Kurdského Informačního Centra na 147 Rue La Fayette v Paříži. Francouzské vyšetřování odhalilo více indicií, že podezřelý Ömer Güney, který byl zatčen pár dní po vraždě, jednal podle rozkazů turecké tajné služby MIT a jak stálo v obžalobě: “Mnoho informací předložených u soudu poukazuje na skutečnost, že MIT byla do přípravy vražd zapojena.”
Ačkoliv byl Ömer Güney francouzskými autoritami identifikován jako ten, kdo stisknul spoušť, je evidentní, že nebyla vyvinuta žádná snaha řádně vyšetřit politické pozadí těchto vražd. Vrah, Ömer Güney, “zemřel ve vězení”, což byl pro francouzské autority konec případu.
Pokud ale má být dosaženo spravedlnosti, nestačí pouze odhalit vykonavatele masakru, je třeba také rozkrýt síly, které rozhodly o naplánování a vykonání tohoto zločinu.
Smrt Ömera Güney ve vězení 17. prosince 2016, jeden měsíc před začátkem soudu, který se měl konat v Paříži 23. ledna 2017, nás připravila o možnost soudit nikoliv pouze samotného pachatele, ale také turecký stát, který se na vraždě podílel. Nebyly zodpovězeny důležité otázky: proč byl soud naplánován na tak pozdní datum, ačkoliv vyšetřování bylo ukončeno již v květnu 2015 a o Güneyovo závažných zdravotních problémech se vědělo už od jeho zatčení? Odložením soudu Francie propásla klíčovou příležitost vyšetřit zločin spáchaný na svém území.